Homogenizace versus individualita

Stále častěji slyšíme všude kolem motivační prohlášení: Buď sám sebou, vezmi svůj život do svých rukou, vzhlížej ke vzorům, které to "někam dotáhly", použij a osvoj si jejich metody "úspěchu".

Co když vám teď řeknu, že je to všechno lež. Prázdné fráze a nemají s pravdou téměř nic společného?

Hlavní problém je, že jsou ty rady homogenizované. Říkáte si možná, co to je za termín ta homogenizace?

Homogenizace znamená, že lidé žijí, přemýšlejí, dělají "svou" práci a nakonec umírají v zaběhlých kolejích. Ty zaběhlé koleje jsou standardizované mechanismy, které byly nastaveny společností, zájmovými skupinami, nebo lidmi, kteří zkrátka sledovali "své" zájmy.

Takže kdo ty koleje postavil? My sami, každý svoje? Ne! Ty koleje formovalo "nepravé já" celé společnosti a nazvalo je honosně společenskými konvencemi. Problém celého konceptu je, že neexistuje žádné kolektivní "pravé já", ale jen individuální pravé já. A tady narážíme na několik problémů. Žijeme ve světě "zjednodušování" a automatizace. Univerzální návody na všechno, čím více je daná věc multiplikovatelná a univerzální, tím lépe "prodejná" a "chytlavá". A tady se dostáváme zpět k pojmu homogenizace. Je to pěkně hezky břiblble univerzální, najde se v tom každý a ve skutečnosti nikdo. 

PROTO se cítíme tak mizerně, je to jako by někdo vyráběl jeden typ bot v jedné velikosti pro celý svět. To je devastující jak psychicky, tak fyzicky.

Trochu temný článek, třeba si řeknete. Tak si pojďme vysvětlit pojem individualita. Individuální znamená odlišný, tak odlišný, že se tomu nic nepodobá, neexistuje na to kategorie, škatulka ani universální popis. No a máme tady problém. Jak takovou individuálnost uchopit, pochopit, řídit, vést, ovládat? Nijak!

A tak se zase sklouzává "do bezpečí" homogenizace. Odlišnost začneme potírat, nálepkovat a urážet. Je to ze strachu. Strachu jít sám svou vlastní cestou, za "každou cenu". Chce to odvahu, vytrvalost a odolnost.

Dnes se hodně "koučuje" k růžové budoucnosti plné jistot, ověřených cest a "žádoucích" výsledků. A tam je ten "problém". Za koho se považujeme, že určujeme dobrý a špatný výsledek? Je to neuctivé, povýšené a naivní.

Za mě je tady několik faktů:

• Vesmír není sentimentální
• Vesmír není chaotický
• Naše mysl tu není od toho, aby řídila náš život
• Každý máme geneticky dané dary a talenty od svého narození až do smrti
• Existuje naše ideální trajektorie vesmírem (individuální cesta životem)
• Naše tělo, je náš život
• Naše mysl a vědomí, je pozorovatel života, pasažér v našem vysoce inteligentním těle (mysl nikdy nemůže naplnit náš úžasný potenciál)
• Existuje zcela individuální návod pro každého z nás, jak efektivně a zdravě uhnout našemu tělu z cesty a nechat ho naplnit náš život
• Prožít "svůj" život pravdivě a naplnit svůj potenciál, může znamenat cokoliv. Zjistíme, co to je, až když následujeme svou autoritu v souladu se svou strategií
• Pustit se pravdivě do experimentu svého života chce ODVAHU a POKORU

Zkuste těchto 10 bodů nechat působit jak na vaši mysl, tak na vaše tělo. A pokud i poté budete chtít poodhalit závěs tohoto tajemství, dopřejte si přednášku JEDINEČNÁ ODLIŠNOST V NÁS - Human Design věda o odlišnosti. Bude zcela nový druh zážitku, který vám může změnit život.

Zdá se vám tento článek zvláštní? Ano, najdete v něm 13x uvozovky a není to samoúčelné, cílem je zastavit se a na tyto pojmy se podívat více do hloubky, poctivě a "individuálně" (takže 14x).

Mějte krásný den a přeji vám "čistou" trajektorii vesmírem.