Deprese – novodobá ne-moc

Kontroverzní téma, které jsem jednou musel okomentovat a napsat svůj osobní názor. Musím přiznat, že mě znepokojuje, jak málo se děje pro skutečné pojmenování příčin a jak moc medikace se "zneužívá" v této oblasti.

Spotřeba antidepresiv rok od roku stoupá a to enormním způsobem. Za sebe vidím několik důvodů:

• Hodí se to farmaceutickým firmám do jejich ekonomických plánů
• Antidepresiva neléčí a neřeší příčinu tohoto psychického stavu (kdyby tomu tak skutečně bylo, spotřeba by naopak musela klesat)
• Za depresi je považována často hlubší melancholie, nebo jsou antidepresiva nasazována dětem a mladistvým při poruchách "pozornosti" nebo jiných "osobnostních odchylkách".

Dlouho jsem vnímal Spojené státy americké za zemi, která celou problematiku lidsky a společensky nezvládala. Hlášky do filmů "podej mi Prozac" nebo záběry, jak si hrdina v rozčílení bere Prozac (nejprodávanější antidepresivum ve Spojených státech a tuším i bez předpisu) ze své lékárničky vůbec nepatří a přijde mi velmi nebezpečné. Avšak také u nás v České republice je procento lidí a dětí, co užívají antidepresiva znepokojivě vysoké.

Největším problémem je samotná neznalost farmaceutických firem a standardního zdravotního systému, jakým způsobem deprese vznikají a co dlouhodobá medikace bude znamenat jak pro jednotlivce, tak pro celou společnost. Je všeobecně známo, že bez lékařského a odborného dohledu je obtížné postupně antidepresiva vysadit bez projevů abstinenčních příznaků a bez následků ještě horšího stavu než na začátku "léčby".

Cítím, že u někoho už může v tuto chvíli zavládnout velký nesouhlas. Takže antidepresiva nejsou čisté zlo, pokud se použijí v nejtěžších případech, po nezbytně nutnou dobu a řízeně, ale to bychom se bavili o možná 3% spotřeby oproti současnému stavu.

Zpět k příběhu. Deprese v biochemickém pojetí znamená příliš rychlé odbourávání neurotransmiterů (serotonin nejčastěji) v synaptické štěrbině mezi 2 neurony v mozku. Antidepresiva, kterých je na trhu desítky využívají nejrůznější chemické látky jako brzdiče, nebo odchytávače neurotransmiterů a tím "lžou" neuronům nebo chcete-li tělu, že je to vše tak nějak ok. U toho přístupu jsou prokázány ve větší či menší míře nejrůznější vedlejší účinky, ale ty nechme být. Proč, ale nedoporučuji pokud možno nikdy neužívat antidepresiva? Každý jsme dostali do života určité specifické množství serotoninu, někdo jsme zasmušilejší a někdo v průměru více veselý. To vše má svůj důvod. 

Pokud však budete užívat antidepresiva, vaše tělo a mysl nedostane šanci se ze stavů deprese nebo silné melancholie vystoupit, a zatímco budete žít plochý a vlastně prázdný život, vaše zásoba serotoninu se vyčerpá. Po jeho vyčerpání se neodvratně přiblíží nevyhnutelná smrt. Užíváním antidepresiv se v podstatě zkracuje život. 

Proto považuji doslova za zločin dávat antidepresiva dětem, je třeba si uvědomit, že děti se až na výjimky rodí zdravé a s neskutečným potenciálem a zároveň díky evoluci a rychlým změnám, se dětské schopnosti a projevy proměňují a nelze je již napasovávat na 50 let staré standardy, ale potřeba se zajímat o skutečné fungování každého jedince na individuální rovině. Bohužel o prvním předepsání antidepresiv bývá rozhodnuto i po 20 minutové konzultaci po zdpovězení několika málo otázek.

Stále ještě jsme se nedostali k příčině deprese, nebo siné melancholie a k čemu je dobrá.

Všichni jsme originál a dostáváme do vínku jedinečnou genetickou mapu svého designu (věda mapující tuto naši jedinečnost, odlišnost a mechaniku fungování se nazývá Human Design) a někteří z nás jsou emocionální, někteří nikoliv. U někoho převládají kolektivní, či kmenové aktivace u někoho zase silně individuální aktivace v DNA. Nic z toho není lepší nebo horší, je to unikátní a krásné. Individuální aktivace v sobě nesou potenciál mutace, v pozitivním slova smyslu vytváření něčeho nového a jedinečného a víte proč? Protože individuální kodony DNA jsou od přírody melancholické, nesou v sobě nejrůznější témata melancholie, která může mít různou hloubku a z melancholie se rodí umění - hudba, malířství, sochařství, filmografie a další. Bez melancholie by byl náš život poněkud "plochý", spousta lidí nedokáže tuto svou melancholii rozpoznat a přijmout. V kombinaci s vnějšími vlivy ji buď považuje za depresi nebo nějaký nepříjemný stav, kterého se musí zbavit pomocí psychiatra či "samoléčbou" chemickými antidepresivy.

Jak smutné, neboť ta nenávist, která má u lidí tolik různých podob, ať už je to pocit viny, podceňování vlastních schopností, ponižování se ve vztazích, nebo fyzické poškozování má kořeny v jedné věci. V nepravém já. Vysvětlím to ještě jinak, ten, koho nenávidíme nejsme my, ale naše nepravé já, to kým nejsme. Všechny ty nahrané programy a lži o nás, které jsme si vzali za své, ať už vědomě nebo na podvědomé úrovni. Tyto destruktivní pole souvisí s úrovněmi vědomí. Nejlepší na toto téma je kniha psychiatra a vědce Davida R. Hawkinse - Moc versus Síla. Vřele doporučuji.

Takže pokud máte deprese, nebo dlouhotrvající (několik dní a týdnů) stavy hluboké melancholie jste jistě v destruktivních úrovních vědomí a cesta ven je jen jedna. Cesta k sobě, jednoduché a nejrychleji proveditelné kroky jsou:

1. krok - péče o své tělo. Jeden z nejškodlivějších homogenizačních prvků je strava. Každý máme specifický trávící systém a není jedno za jakých okolností a podmínek jíme. Strava by měla být především vyvářená a měla obsahovat dostatečné množství rostlinné složky, neboť rostliny obsahují harmonizační kodon a dostávají naše tělo do rovnováhy. Dostatek vitamínů, spánku a dělání věcí, které máme rádi (koníčky například) jsou samozřejmostí.

2. snad nejdůležitější krok, je poznat sebe sama, proto je tady již 32 let Human Design. Nechat si udělat profesionální výklad své genetické mapy, kde se dozvíte o svém pravém já, kým skutečně jste, co je vaší vnitřní autoritou ve vašem těle, které můžete věřit. A která vám pomůže dělat správná rozhodnutí a postupně se zbavit toho kým nejste. Ruku v ruce s tím, pak roste úroveň vědomí od destruktivních polí ke konstruktivitě.

Nenechte se zmást, že existuje permanentní 100% štěstí, každá strana má 2 mince a radost a štěstí střídá melancholie nebo i smutek. Patří to ke zdravému životu, pokud jste však sami sebou, jste k sobě laskaví a pak pociťujete skutečnou lásku. Život je krásný příběh plný dobrodružství a přesně takových zážitků, které máte prožít.

S klidem v srdci

Roman